Historie

      Historie sítotisku sahá až do starověké Číny, kdy tehdejší lidé používali šablony na hedvábných sítkách napnutých na rám k potiskování textilních materiálu. Jde tedy o jednu z nejstarších tiskových technik vůbec. V odborných literaturách se uvádí postup pro opakované zobrazení motivu při použití tiskové šablony následovné: na dřevený rám s napnutou velmi jemnou síťkou z lidských vlasu či zvířecích žíní, posléze nahrazenou hedvábím (angl. silk - silkscreen, silkprint) skrze kterou se pomocí šablony vyřezané z papíru nebo přírodních materiálu (vosk, želatina) protiskovala barva pomocí štětce nebo těrky. Tyto šablony se pak používali na zdobení látek a kůže používaných pak pro výrobu oděvu. Dále se můžeme dočíst, že se tato technika, umožňující opakované kopírování šablony, je známá také ze středověkého Japonska, kam se pravděpodobně dostala z Číny, jelikož tyto dvě země měli v historii čilé obchodní kontakty. V následujících stoletích neprodělala tato grafická technika žádné zásadní vývojové změny. V 17.století se v Japonsku používal sítotisk ke zdobení kimon. Ovšem tento princip je tak nadčasový, že není divu, že se sítotisk dočkal svého plného rozkvětu až ve dvacátém století.

      V Evropě byl sítotisk poprvé představen na světové výstavě ve Vídni. Byly zde představeny japonské tisky. Tytéž tisky byly představeny v Chicagu a Filadelfii. Američané rychle pochopili přednosti této tiskové techniky a začali ji používat pro potisk v průmyslu. Roku 1907 patentoval sítotiskovou techniku Samuel Simon z Manchesteru. Použil hedvábí na dřeveném rámu, které neslo ručně malované matrice. Zásadní obrat ve vývoji sítotisku nastal až po druhé světové válce, kdy s rozvojem chemie byly také vynalezeny světlocitlivé roztoky pro výrobu sítotiskových forem. Centrem se stala Německá spolková republika, kam nejnovější technologii přiváží a využívá americká armáda. V době před 2. světovou válkou začal Holywood využívat sítotisku pro tisk tisíců filmových plakátů, které každý týden zaplňovaly vitríny amerických kin. V době druhé světové války začali Američané používat sítotisk např. pro označovaní tanků. V dne D pak měli všichni američtí vojáci na sobe trička s nápisem „U.S. Army Property“. Nápis byl vytištěn samozřejmě sítotiskem. Sítotisk se začal používat v průmyslu k potisku obalu, přístrojů, štítku a mnoha dalších věcí.

      Hojně jej také začali využívat umělci k tvorbě uměleckých děl. Pro odlišení od průmyslového sítotisku byl umělecký sítotisk pojmenován serografie (resp. serigrafie). Mezi nejznámější umělce využívající sítotisk patří Andy Warholl, Victor Vasarely, Willi Baumeister, Richard Estes a další...

Zajímavý text o historii sítotisku najdete také zde: http://www.fler.cz/magazin/serigrafie-hybe-svetem-1006